Rumunsko (Encyklopedie Diderot, 1999)

Rumunsko, Rumunská republika, rumunsky România – stát v jihovýchodní Evropě; 237 500 km2, 22,7 mil. obyvatel (1995), hustota zalidnění 96 obyv./km2, hlavní město Bukurešť (2,1 mil. obyvatel, 1993); úřední jazyk rumunština, měnová jednotka 1 leu (ROL) = 100 bani.
Administrativní členění: 40 žup a hlavní město.
Značnou část země prostupuje horské pásmo Karpat; dělí se na Východní Karpaty a Jižní Karpaty (Moldoveanu, 2 543 m n. m.). Uvnitř karpatského oblouku je Transylvánská plošina, uzavřená na západě pohořím Apuseni (1 848 m n. m.). Na jihu podél Dunaje rozsáhlá Valašská nížina, na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Pobřeží Černého moře je krátké a nízké s lagunovými jezery a deltou Dunaje. Celé Rumunsko patří k povodí Dunaje; hlavní přítoky Olt, Argeş, Ialomiţa, Siret a Prut. Podnebí je slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu. Roční srážky v horách 1 500 – 1 800 mm, v dolním Podunají kolem 400 mm. V nížinách vegetace stepního typu, v horách listnaté a smíšené lesy, výše horské louky.
Obyvatelstvo tvoří zejm. Rumuni (89 %), menšiny Maďarů (7 %, v Transylvánii), Romů (2 %), Němců, Ukrajinců. Náboženství pravoslavné (87 %), římskokatolické (5 %). Přirozený úbytek obyvatel 0,1 % ročně (1994). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost asi 3 % (1992). Urbanizace 55 % (1993).
Průmyslově zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku. Hrubý národní produkt 1 100 USD/obyv. (1994). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 23 % v zemědělství, 46 % v průmyslu (1993). Obdělává se 43 % území, 21 % plochy pokrývají louky a pastviny, 29 % lesy.
V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice (9,3 mil. t, 1994, 2. místo v Evropě), pšenice (6 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce. Chov ovcí (11,5 mil. kusů, 1994), prasat, skotu. Těžba dřeva. Těží se ropa (6 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli. Nejvýznamnější je průmysl hutnický, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní. Dopravní síť v nížinách hustá, přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy. Hlavní přístav Constanţa. Námořní loďstvo 2,7 mil. BRT (1993).
Ve starověku osídleno Dáky, jejichž stát dobyl Traianus a připojil k Římu (106 Dacia). Poté vliv Byzance; území vystaveno nájezdům germánských, slovanských a jiných kmenů. V 11. stol. byla severozápadní část (Sedmihradsko) připojena k uherskému království, na jihu později vznikla podunajská knížectví Valaško a Moldavsko. Od 14.-16. stol. pod vlivem osmanské říše. Po rusko-tureckých válkách 1791-1812 Rusko zabralo východní oblasti (Jedisan, Besarábie) a po válce v roce 1828 obě knížectví byla pod ruským protektorátem. Po krymské válce v roce 1856 získala znovu autonomii a personální unií 1859 za A. Cuzy území sjednoceno; zač. 60. let přijat název Rumunsko (odkaz na antiku); do roku 1877 formálně pod sultánovou suverenitou. Území Rumunska se rozšířilo za balkánských válek 1912-13 (Dobrudža) a po 1. světové válce, kdy stálo na straně Dohody (Sedmihradsko, Besarábie, část Banátu a Bukoviny). V roce 1940 byla Besarábie anektována SSSR a severní Sedmihradsko Maďarskem. 1941-45 stálo Rumunsko na straně Německa. Po 2. světové válce se dostal k moci se sovětskou pomocí komunistický režim, který za vlády N. Ceauşeska (1967-89) patřil k nejbrutálnějším. I po jeho krvavému pádu v prosinci 1989 si moc uchovaly až do voleb 1996 postkomunistické síly.
Rumunsko je nezávislá republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament; tvoří jej Poslanecká sněmovna (341 členů, funkční období 4 roky) a Senát (143 členů, funkční období 4 roky).

p.s. - citace z Diderota okopírována z jiných internetových stránek - originál zde



Rumunske peníze

V Rumunsku je velká inflace, která se celkem rychle hýbe a tak ani nemá cenu uvádět ceny za které jsme nakupovali. V obchodech s potravinami se dá koupit vše jako u nás (už to není tak hrozné jak jsem někde četl, že zde nic není), akorát o něco levněji, nebo za podobné ceny jako u nás.
Jen uvedu kurz za který jsme směňovali v srpnu 2000: 1DM za 10200 Rum.Lei - tj. asi18,5 Kč
Z toho plyne - vezměte si zvláštní krosnu jen na peníze :-)))

Ukázka rumunských bankovek (když na ně najedete myší, ukáže se jejich druhá strana).

1000lei: cca 1,8 Kč v srpnu 2000

5000lei: cca 9 Kč v srpnu 2000


Rumunština (Encyklopedie Diderot, 1999)
rumunština, románský jazyk; mluví jím přes 20 mil. osob (v Rumunsku, menšiny na Balkáně, v USA a Kanadě). Od 6. stol. se vyvíjela pod slovanským vlivem (20 % slovní zásoby); nejstarší písemná památka pochází z roku 1521. Rumunština uchovala hlásku h a střední rod, hojněji se prosadilo r a i, má volný a pohyblivý přízvuk, tři pády. Do roku 1860 se psala cyrilicí; v současnosti latinkou.